28.3. 2025 – 13.6.2025
V jakém jste rozpoložení? Otázka, jejíž význam chápeme jako vyjádření psychického stavu či nálady, se zde materializuje v obraz, který definuje tuto výstavu. Je vyjádřením vnitřního stavu, ukrytého pod vrstvou hlíny a současně rozložením fyzického těla v prázdném prostoru, definovaného třemi moduly s detaily hlavy a ruky. Prázdný prostor stěny vytváří prostor pro naši mentální projekci vlastního rozpoložení. Dvě hlavy jsou naprosto přirozeně posazené na nehmotném těle. Nestabilita, balancování a křehkost stupňované používaným materiálem prostupují celou výstavou. Figury na obrazech levitují, stojí na hlavě, rozpadají se a vrhají stíny. A byť obrazy zde vystavené vznikaly v časovém rozmezí posledních sedmi let, působí jako kompaktní, ucelený a koncentrovaný celek. Základní premisou autorky je figura, kde až na výjimku (Neklidné vody a Ve stínu Etny), pracuje výhradně se svým tělem, čímž udržuje přesvědčivou integritu vnitřních obrazů zbavenou zbytečných efektních projevů. Výraznou část její tvorby tvoří práce na papíře, kresby a drobné malby figur zachycené jakoby mimoděk s bravurní lehkostí. Nejsou to ovšem skici k obrazům, jako spíše záznamy myšlení o obraze a o sobě. Zcela vědomě se tak odkazuje a hlásí k tradici umělkyň, jež skrze svou tělesnost zobrazují vnitřní proudy vědomí a osobní a rodinnou historii jako křehký mikrokosmos. Výstava v galerii Krystal představuje jen výsek z autorčiny tvorby, ve které se vzájemně proplétají a oddělují témata jejího života, která řeší v obrazech zbavených tradiční adjustace na rámu a kresbách, ale i v dalších médiích konceptuální povahy jako instalace, video či fotografie.
Témata vystavených obrazů odkazují jednoznačně k časovosti. IŠ používá názvy, jež vyjadřují různé časové stavy (Tehdy a teď), události (Narozeniny) či děje (Sesuv). Struktura obrazů a materiálovost zdůrazňují křehkost a prchavost okamžiku, stejně tak jej však mohou zakonzervovat jako v případě obrazu Narozeniny, kdy obkreslila své tělo slupkami ořechů dozrávajícími v čase jejich narozenin. Stejně nezastupitelný význam jako používané materiály má i místo, ve kterém obraz vzniká nebo ke kterému se vztahuje (v tomto případě k zahradě domu na Hané, kde vyrůstala). V širším kontextu tvorby Ivety je tento obraz důležitým předělem, kdy opouští malířský záznam viděného a využívá performativní způsob práce. Procesuálnost tvorby je zde použita ne jako expresivní malířská exhibice, ale jako přirozená extenze vědomí do obrazu. Rituálnost, tělesnost a napojení se na přírodní rytmus přirozeně doplňují malířsky vystavěné obrazy do symbiotického celku spojeného autenticitou gesta, materiálu, měřítka a prožitku.
/ kurátor Ivo Sumec /
25. března 2025