Poetika pouštních kamenů a snové krajiny

Tvorbu Anny Treterové charakterizuje práce s přírodními strukturami. Výchozím motivem pro skládání jednotlivých komponentů obrazů se stává buňka jako základ všeho živého. Spolu s touto základní stavební a funkční jednotkou umělkyně vytváří a produkuje rozmanité a nové tvary organismů, jež vsází jako konstrukt do vymyšlené krajiny. Samotnou krajinu vnímá Treterová jako společnost různých přirozeností, všeho přírodního, které ji utváří a která jim na oplátku poskytuje prostředí pro samotnou existenci.

Ústřední motivy uměleckých děl malířky představují především rostliny, skály, kamínky a oblázky. Paletovou škálou bohaté barevnosti vykresluje krajiny ve své rozmanitosti a rovněž i vzájemnosti. Tento vztah buněčných organismů korelujících spolu se skladbou krajiny umocňuje výrazné zbarvení a hra se světlem a stíny. Tematika přírody naplňuje toto idealisticky stvořené universum uvnitř obrazu s živými pulzujícími organismy a probíhajícími skrytými formami života. Umělkyně postupně nachází svou výchozí strukturu, jež se následně opakuje napříč různými vrstvami světa. Ať už se jedná o vnitřní či vnější těla rostlin a živočichů, půdy nebo panorama krajinek a dalších organismů. Tyto prvky znázorňují právě onu čilou vzájemnost.

Treterová se mimo jiné zajímá i o lidskost a zkoumá vztah člověka ke krajině. Diváci procházející expozicí se můžou do obrazů fiktivně přenést jako pocestní krajinou. Výsledná interpretace je pak na každé jednotlivé osobnosti zvlášť. Prvotní impulsy snů, dojmů, představ a myšlenek vycházejících z děl jsou unikátními pocity. Surrealistický nádech vystavované série usilující o osvobození mysli a podmiňující podvědomí doplňuje lehká inspirace nejvýznamnější umělkyní tohoto směru Toyen. V jejím díle je patrný rovněž obdiv a ideová inklinace k impresionistům a fauvistům. Tvarovostí se Treterová inspirovala i sochařkou Barbarou Hepworth nebo Goldsworthyho intervencemi do krajiny.

Dvaadvacetiletá malířka pocházející z malebné vesničky nedaleko Luk nad Jihlavou na Vysočině se ve své tvorbě orientuje především na klasické médium malby. Anna Treterová (*2000) absolvovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Jihlavě Heleníně v oboru Malba a ilustrace a v současnosti studuje na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě v ateliéru Malba. Její tvorba se neustále vyvíjí, zkouší různorodé způsoby a nové přístupy k umění. Inspiruje se například různorodostí české krajiny nebo svou zahradou, kde prožila dětství.

/ Valentýna Ondřejová/