„Z fotografie, na které se moje dvě malé dcery spontánně zapojily do taneční performance v Central Parku v New Yorku vznikla první výšivka. Fotka a pak i výšivka zachytily naprosto dokonale okamžik koncentrovaného štěstí, který se v nepravidelných intervalech vrací a pocit absolutní svobody, na který stále čekám. Při vyšívání jsem měla najednou dostatek času se v myšlenkách vrátit do té chvíle, kdy byla fotografie pořízená a jakoby ji znovu prožít…  Baví mě, že něco nehmatatelného a intimního, moje vzpomínka, prožitek, se vyšitím zhmotní a nový majitel, který nezná původní příběh dá výšivce zase jiný význam a energii a tím úplně změní její původní charakter.“

Ivana Kocmanová